Přírodní krásy

Jezero Laka

Monti | 21. 10. 2010 | Přečteno 3746x |

Úvodem:
Jezero Laka je nejmenší a nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Leží pod vrcholem Plesné (Debrníku) a cest k němu vede několik. Po červené turistické značce se k němu dostanete jak ze Železné Rudy tak z Prášil, po modré z Nové Hůrky a po žluté z Vysokých Lávek. Absolvovat můžete i krásný okruh, který popisujeme v jednom námi zmapovaných výletů.

Základní údaje:

  • Katastrální území - Prášily, Žel. Ruda
  • Nadmořská výška - 1096 m
  • Plocha jezera - 2,8 ha
  • Obvod jezera - 870 m
  • Největší hloubka - 3,9 m
  • Střední hloubka - 1,43 m
  • Objem zadržované vody - 40 000 m3
  • Sběrná oblast - 1,346 km2
  • Odvodňováno - Jezerním potokem do Křemelné

Jezero, které zarůstá
Nejmělčí jezero na české straně Šumavy má také jako jediné u nás sklony k zazemňování. Na počátku 20. století byly učiněny dokonce aktivity, které vedly k odstranění sedimentu ze dna jezera. Zarůstání jezera způsobuje i fakt, že ač je jezero nejmenší, jeho sběrná oblast vody je největší. Největší množství sedimentu je přinášeno dvěma potůčky, které se nachází v jížní části jezírka. A to hlavně v době, kdy tají sněhy na hraničním vrcholku Debrník a jeho svazích. Nezanedbatelné přínosy jsou také z přívalových bouřek.

Díky těmto faktorům vznikají souvislé pobřežní náplavy. V jezeře je také množství starých kmenů, či větví. Na nich se zachycuje náplava a vznikají ostrůvky. Pokud se tyto náplavy od těchto tlejících dřevin odpoutají, vznikají na hladině jezírka ostrůvky plovoucí.

Život v jezeře
Je dochováno dostatek materiálu, který dokazuje, že v minulých stoletích bylo v jezeře velké množství pstruhů. Dokonce se mluví až o pětistovkách ulovených kusech za rok. Hlavně kvůli této rybě byla navýšena hráz jezera v první polovině 19. století. Ryby se vyzasovaly do jezera ještě na počátku druhé poloviny století dvacátého, ale díky okyselování pstruh ze zdejších vod vymizel.

Dnes zde můžeme spatřit čolka horského a mnoho bezobratlých (vážky, pošvatky, střechatky, koretry či chrostíci).

Mezi řasami nalezneme i velmi vzácné kusy, které jsou zapsány i v Červené knize ohrožených druhů. Za všechny můžeme jmenovat například Binuclearia tectorum a Batrachospermum vagum. Na plovoucích ostrůvcích můžeme pak pozorovat např. sítinu cibulkatou (ta se vyskytuje i na mělčinách), ostřici obecnou či zábělník bahenní. Na mělčinách je pak hojný zblochan vzplývavý.

Okolní krajina
Dříve byly v okolí Plesné (Debrníku) horské bučiny, v oblastech okolo jezera pak podmáčené smrčiny. Dnes jsou zde převážně smrkové lesy se zbytky původních porostů.

V nich nalezneme např. žebrovici různolistou či dřípatku horskou. V rašelinném bezlesí se vyskytuje např. rosnatka okrouhlolistá a vachta trojlistá.

Závěrem
Materiál k tomuto krásnému koutu Šumavy byl čerpán z přítomných informačních tabulí a z letáku NPŠ o ledovcových jezerech.


Výhled z červené

Závoj

Rašelinné ostrůvky

Typický

1. zóna





Zobrazit místo Prášilsko na větší mapě


Zastávka č.2  Pomník zaniklých osad
Zastávka č.4  Zlatý Stoleček
Zastávka č.6  Vysoké Lávky
Zastávka č.8  Hůrka
Zastávka č.10  Slunečná
Zastávka č.12  Stodůlky
Zastávka č.14  Odbočka na Vintířovu skálu
Zastávka č.16  Vintířova skála
Zastávka č.18  Muzeum Dr. Adlera
Zastávka č.20  Zámeček Karlov
Zastávka č.22  Debrník (Plesná)
Zastávka č.24  Sklářský vrch
Červená trasa  Na jezero Laka

Zastávka č.1  Pomník Josefa Váchala
Zastávka č.3  Horní Ždánidla
Zastávka č.5  Jezero Laka
Zastávka č.7  Formberg
Zastávka č.9  Odbočka na Slunečnou
Zastávka č.11  Rozcestník u Křemelné
Zastávka č.13  Pustina
Zastávka č.15  Vintířova kaplička
Zastávka č.17  Kostel sv. Vintíře
Zastávka č.19  Kaplička na Karlově
Zastávka č.21  Rovina
Zastávka č.23  Polom
Modrá trasa  Prášily - D. Voda - Prášily



Top Články Informační e-mail Vytisknout článek



K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!