Výlet 02 - Z Pece do Pece

Autor: Monti <monti(at)lipno-online.cz>, Téma: Výlety, Vydáno dne: 11. 10. 2007

Trasy výletů




Základní informace


Pěšky Na běžkách Inline Na kole Vlakem
Po modré Po zelené Po červené Po žluté Po bílé
Česká Republika Česká Republika Česká Republika

Úvodem
Na následujících řádcích Vám popíšeme celodenní trasu výletu, která je opravdu náročná. První úsek z Nové Pece do Nového Údolí se dá zdolat všemi způsoby, které znázorňují ikony o pár řádek výše. Kdy se způsob toho či onoho druhu cestování stane nemožným, Vám budu připomínat u vlastního popisu trasy. Nicméně trasa mezi Novou Pecí a Stožcem je vyhlášený díky své superstezce pro cyklisty a inline nadšence, proto jsou ve způsebech zdolání tohoto výletu taktéž zahrnuty. V zimě tudy vedou zase lyžařské trasy, tak proto zmiňuji i běžky.

Dámy a pánové usaďte se, celodenní výlet pro náročné, který Vás zavede do třech zemí a na němž překonáte výškový rozdíl téměř 650 metrů, právě začíná :o)

Nová Pec - 731 m.n.m
Stojíme v Nové Peci na železniční zastávce a vyčkáváme na příjezd vlaku. Pokud bychom chtěli zdolat první úsek trasy jiným způsobem, než vlakem, vydáme se odsud směrem ke křižovatce, ze které se dá odbočit v pravo na most přes začátek jezera, nebo vlevo směrem k místní pile. My bychom si vybrali cestu rovně k železniční stanici Ovesná.

My si však cestujeme vláčkem a jak se později ukazuje, musíme si říci, že díky bohu! Vlak vyjíždí kolem 11:00 hod a celá cesta nám bude trvat až do dvacáté hodiny. Proto pokud volíte na zdolání počátečního úseku jiný způsob přemístnění do Nového Údolí, raději vyražte za časných ranních hodin.

Černý Kříž - 745 m.n.m. V Černém Kříži vysedáme a čekáme pár minut na další spoj. Zde se můžeme podívat na začátek / konec Medvědí stezky. Po přistavení spoje se vydáváme přes Stožec do Nového Údolí.

Nové Údolí - hraniční přechod - 800 m.n.m.
Nové Údolí je konečnou železniční stanicí a v tomto místě končí v batohu inline brusle (již trasa ze Stožce do Nového Údolí pro ně není zcela ideální).

Zde si všímáme muzea, jehož expozice je situována ve vysloužilém vagónu Českých drah. Otevřeno je pouze v letní měsíce (podrobněji popíšeme na našich stránkách později). Poté "nasedneme" na žlutou turistickou značku a pokračujeme směrem vzhůru.

Nové Údolí - zaniklá osada - 830 m.n.m.
Po půl kilometru se nacházíme na rozcestí, kde stávala osada Nové Údolí. Zde přesedláme na červenou značku a pokračujeme kilometr k dalšímu mezníku naší cesty. Trasa v těchto místech začíná citelně stoupat.

Nové Údolí - rozcestí - 860 m.n.m.
Při stoupání se po naší pravé ruce naskytne hezký pohled do sousedního Německa na vesnici Haidmühle. Po pár stovkách metrů se dostáváme na místo, kde cesta již tolik nestoupá a kde se zachovalo jediné stavení ze zbořené osady.

Po naší levé ruce si všimneme pamětní desky, která nese letopočty vzniku a zániku dřevařské obce Nové Údolí. Za stavením se cesta stáčí vlevo a po dvoustech metrech jsme u rozcestí.

Rosenauerův pomník - 925 m.n.m
Pokračujeme po červené. Trasa vede po asfaltové cestě. Na zhruba dvou a půl kilometrovém úseku se dočkáváme mírného stoupání. To trvá až před Rosenauerovo památník, kdy cesta zhruba na třista metrech naopak klesá. Stále jdeme po červené, až do té doby, kdy se kříží s modrou.

Zahneme právě na modrou a po 50 metrech již vidíme pomník otce Schwarzenberského plavebního kanálu (více zde).

U pomníku máme lavičku a také tu máme úplný počátek plavebního kanálu. Respektive tzv. kanálu nového, který má na svědomí již Rosenauerův nástupce, pan Ernst Mayer.

Rosenauerova nádrž - 935 m.n.m
Od pomníku pokračujeme po modré do lesa. Za pár desítek metrů nám turistická cedule ukáže, že jsme na hrázi býválé nádrže, ze které se dodávala voda při plavení. Po druhé světové válce se již nenapustila.

Rozc. Trojmezné a Třístoličné cesty - 978 m.n.m
Vracíme se zpět kolem pomníku a znovu přicházíme na křížení červené trasy s modrou. Zde končí trasa pro lyžaře běžce. Ty mohou pokračovat po modré směrem k Jelením Vrchům. My se vracíme zpět na červenou trasu. Čeká nás kilometrové stoupání, stále ještě po asfaltové cestě, ku rozcestí Trojmezné a Třístoličné cesty. Tady opouštíme na dlouhý čas asfaltovou cestu. Zahybáme doprava a směřujeme ke státní hranici.

Třístoličná cesta - stát. hranice - 1040 m.n.m
Úsek dlouhý osmset metrů vede polní cestou, která se po dvou třetinách zužuje na lesní stezku. V těchto místech se začíná úhel sklonu rozevírat - to je známka, že se blíží nejdrastičtější úsek našeho výletu...

Po chvíli je vidět již stezka, kopírující státní hranici. Je zde i lavička. Doporučení zní - NABERTE SÍLY! A přirozeně zde končí cyklistický úsek, pokud jste to již nevzdali u rozcestí cest na Trojmezí a Třístoličník.

Třístoličník - 1302 m.n.m
Na 1500 metrech nás čeká převýšení více jak 250 metrů. Stezka vede po hranici. Až k vrcholu jdeme po balvanech. Zhruba ve dvou třetinách přichází kratičký úsek, který není tak strmý. Je to však jen pár desítek metrů. Poté se až na vrchol opět šplháme po strmé cestě, plné balvanů.

Výšlap ovšem stojí za to, ikdyž při naší cestě je celý vrchol zahalen do mlhy. Přicházíme tedy o výhled z trojité skály, ale nezoufáme, protože víme, že se sem již za několik málo měsíců vrátíme...

Trojmezná - 1361 m.n.m
Po vydýchání na nás čeká procházka snů. V mírném stoupání pokračujeme po hřebeni směrem k Trojmezné. Tříkilometrový úsek, který stále ubíhá po hraniční čáře, vede zpočátku lesem plným polomů a mrtvých stromů. Navíc mlha z něho dělá místo tajuplné a čarovně krásné.

Zhruba po dvou kilometrech se cesta za stále mírného stoupání noří do hustšího porostu. Poté procházíme kolem skalního útvaru až se dostáváme k turistickému značení na Trojmezné.

Trojmezí - 1325 m.n.m
Od Trojmezné nás čeká kilometrový úsek, který mírně klesá. Vede stále po hranicích s Bavorskem. Těsně před Trojmezím je t.č. cesta obtížnější díky orkánu Kyrill. Poté se konečně dostáváme k místu. kde se sbíhají hranice tří států.

Zde jsou přítomny lavičky, takže místo je vhodné pro odpočinek. V bodě střetu všech tří hranic je instalován novodobný moderní hraniční kámen o třech stěnách (od roku 1993). Na každé jeho stěně je vytesán znak toho či onoho státu, který se daným směrem rozprostírá...

Rakouská louka - 1345 m.n.m
Vydáváme se dále na jihovýchod směrem k Rakouské louce pod Plechým. Cesta opět mírně stoupá. Tento kilometrový úsek protíná sice stále hranici, jenže nyní je již naším sousedem Horní Rakousko.

Rakouská louka je louka plná pařezů po polomech, ale i tak na nás toto místo dýchne svěžím a odzbrojujícím dechem té pravé Šumavy.

Plechý - 1378 m.n.m
Pokračujeme ještě půl kilometru v mírném, ke konci tohoto úseku pak větším stoupání. Zde nás čeká nejvyšší bod našeho dlouhého pochodu.

Vrchol Plechého, tyčícího se nad Plešným jezerem se nachází na skalním útvaru. Zde je další vhodné místo na odpočinek, protože před námi je drsnější sestup k Plešnému jezeru.

Kučerova vyhlídka - 1332 m.n.m
Zde opouštíme červenou turistickou značku. Dáme se do leva tak, že jdeme po skalách nad levým břehem jezera. Cesta klesá v těchto místech zatím jen mírně a zpočátku je ohraničena zábradlím.

Po několika stech metrech se dostáváme na místo, kde rád vyhlížel vážený botanik RNDr. Stanislav Kučera (1944 - 1992). Odtud se nám naskýtá první nádherný pohled na jezero a dále na krajinu pod Plechým až k jezeru u Horní Plané.

Stifterův památník - 1317 m.n.m
Postupujeme dál ve stále ještě mírném klesání. všímáme si, že v těchto místech je krajina poznamenána kůrovcem. Stezka je místy vystužena dřevěným chodníkem. Po zhruba třista metrech vidíme již památník velkého muže Šumavy - Adalberta Stiftera.

Rozepisovat se o něm mnoho nebudeme, protože to za nás udělal již pan ing. Vácha v tomto jeho svazku pověstí. Jen dodáme, že je zde možno spatřit jezero v celé své kráse, včetně skalního masívu, který se tyčí od jihu nad ním.

Hráz Plešného jezera - 1090 m.n.m
Od pomníku začne prozměnu hodně drsné klesání. Končí , respektive začíná zde zážitková stezka Duch pralesa. Trasa je značena bílou barvou a vstup na ní je jen na vlastní nebezpečí. Proplétáme se mezi kameny a polomy na úseku dlouhém 1,5 kilometru. První úsek od pomníku je strmější. Jak se dostáváme blíž k hladině jezera, klesání se pozvolna zmírňuje.

Poté už stojíme na břehu - hrázi Plešného jezera. Vidíme jeho hladinu, které leží na úbočí Plechého, ze kterého jsme právě sešli. Plocha hladiny je 7,48 ha, největší hloubka 18,3 metrů a obvod 1242 metrů. Více se dozvíme v tomto článku.

Pod kamenným mořem - 1050 m.n.m
Přejdeme hráz a vydáváme se jihovýchodně po zelené a žluté turistické značce. Na zhruba kilometrovém úseku procházíme takzvaným kamenným mořem. To vzniklo po sesuvu ledovce z Plechého a není nepodobné tomu na Ćertově stěně.

Kamenným mořem procházíme za stálého klesání, byť jen mírného. Poté se ocitáme na rozcestí, které se nazývá Pod kamenným mořem. V pravo vede žlutá stezka, ale ta by nás zavedla zpět na vrchol Plechého, což si v tuto chvíli může přát jen naprostý blázen, nebo turista, který absolvoval trénink alpského listonoše. My se vydáváme dolů po zelené.

Na konci Jezerni stezky - konec z našeho směru - 956 m.n.m
Úsek jezerní stezky je poslední těžký terén v našem dnešním putování. Cesta vedoucí lesem je plná kluzkých balvanů porostlých mechem. Dbáme tedy na opatrnost, aby se nám na tomto kilometru nic nestalo.

Nyní přichází slavnostní okamžik, za který děkují hlavně naše unavené nohy. Vracíme se na asfaltový povrch, který opustíme již jen na krátký a nenáročný úsek o pár kilometrů níže.

Říjiště - 956 m.n.m
Cesta k rozcestí Říjiště a Rakouské cesty je dlouhá 1,5 kilometru a vede stále po zelené značce v mírném klesání.

Na jejím konci si můžeme konečně dopřát odměny za dnešní putování. Stojí zde srub, který je plný dobrot, jakými jsou například pečené klobásky, zlatavý mok, čaj, grog...

Koňský potok - 869 m.n.m
Po načerpání sil a doplnění tekutin se vydáváme dál. Ujdeme třista metrů a dostáváme se na další kižovatku. Jdeme stále rovně směrem na Rossbach. Po levé ruce nám protéká krásný Koňský potok, po ruce právé máme po chvíli Kobylí smyk.

Rossbach - 849 m.n.m
Po několika stovkách metrů jsme u Schwarzenberského plavebního kanálu na místě zvaném Rossbach. Tady se napojujeme na turistickou stezku (naposledy opouštíme asfaltovou cestu), vedoucí kolem kanálu. Trasa vede stále po zelené.

Raškov - 845 m.n.m
Po 1500 metrech jsme na Raškově. Zde se loučíme s plavebním kanálem a zatáčíme doleva. Cesta začíná klesat směrem ku Nové Peci. K místě zvaném U křížku nám zbývá urazit posledních pět set metrů

.

Nová Pec - U křížku - 799 m.n.m
A jsme v Nové Peci. Zatím ne u železniční stanice, kde naše poutování zhruba před deseti hodinami započalo, ale první uzřená stavení nás ubezpečují, že se naše dlouhé, leč krásné putování chýlí ke konci. Na rozcestí zatáčíme vlevo a následujeme zelenou značku po hlavní silnici.

Po zhruba třista metrech se nám nabízí nádherný pohled na první střechy domů v části Nové Pece, která se nazývá Nové Chalupy. Když se v těchto místech otočíme a podíváme se směrem k jihozápadu, uvidíme hrdý hřeben včetně Plechého. Vzpomeneme si, že tam všude jsme dnes byli a že do úplného konce putování nám chybí již jen málo, třeba projít kolem místní pily...

Nová Pec - žel.stanice - 731 m.n.m
Po třech kilometrech stojíme na místě, kde to všechno začalo. Na parkovišti před železniční zastávkou Nová Pec. Po zhruba 26 kilometrech pochodu jsme v cíli a již nyní se těšíme na výlet další...


6elezniční stanice

Hemžení v Černém Kříži

Tady stálo

Rosenauerův pomník

Voda z nádrže

U nádrže

Začíná

Ku Třístoličníku

Krajina v mlze

Trojmezná hora

Trojmezí

Rakouská louka

Vrchol Plechého

Z Kučerovy vyhlídky

Stifterův památník

V celé své kráse

Na hrázi

Kamenné moře

Jezerní stezka

Říjiště

Koňský potok

Kolem kanálu

Nová Pec - U křížku

Pec v dohledu




Výškový profil



Zvětšit mapu


Zastávka č.2  Černý Kříž
Zastávka č.4  Rosenaurův pomník a nádrž
Zastávka č.6  Trojmezí
Zastávka č.8  Hochstein
Červená trasa  Trasa pěšího úseku

Zastávka č.1  Nová Pec
Zastávka č.3  Nové Údolí
Zastávka č.5  Třístoličník
Zastávka č.7  Plešné jezero
Modrá trasa  Trasa po železnici