Plešné jezero

Autor: Monti <monti(at)lipno-online.cz>, Téma: Přírodní krásy, Vydáno dne: 21. 09. 2005

Šumavské krásy




Úvodem:
V nepopsatelně krásném koutku Šumavy leží Plešné jezero. Poloha tohoto přírodního skvostu spadá do komplexu první chráněné zóny Trojmezná. Vodní hladina se opírá o úbočí Plechého. Jihozápadní strana je obehnána skalními masívy a jihovýchodně od jezera leží kamenné moře. Celá oblast jakoby Vás pohltila do pohádkového světa krás a údívů. Zážitek z putování kolem jezera se mi vryl hluboko do mysli a do oněch míst se vždy rád navrátím.

Základní údaje:

  • Katastrální území - Nová Pec, Stožec
  • Nadmořská výška - 1090 m
  • Plocha jezera - 7,48 ha
  • Obvod jezera - 1242 m
  • Největší hloubka - 18,30 m
  • Průměrná hloubka - 8,24 m
  • Objem zadržované vody - 617 000 m3
  • Sběrná oblast - 0,666 km2
  • Odvodňováno - Jezerním potokem do Lipna

Geologie:
Mohutný glaciální kar je vyryt do severovýchodní stěny Plechého. Na jeho dně se rozprostírá vodní hladina Plešného jezera, jehož hráz tvoří mohutná balvanová moréna, místy až 40 metrů mocná. Vcelé oblasti Trojmezné jsou patrny projevy perciglaciální modelace terénu. Charakteristickým rysem takovéto modlace jsou mrazové sruby, balvanové moře, skalní hradby a tory.

Květena:
Jezero je jedinou lokalitou na území ČR, kde se vyskytuje kriticky ohrožená šídlatka ostnovýtrusná (v asociaci Isoëtetum echinosporae). V podrostu smrčin můžete narazit na kapradinu papratku alpinskou, třtinu chloupkatou a borůvku. Ve skalní stěně se vyskytuje hořec panonský a kapradina jihořadec kadeřavý.

Zvířena:
Na uzemí Trojmezné byl v minulých letech prováděn výzkum kořenonožců, žížal a hlístic. Uzemí je významné výskytem vzácných horských pavpoukům (příčnatka Hahnia montana). Bezlesé lokality pod vrcholem Plechého či kamenného moře u jezera je domovem řady významných brouků. Za všechny jmenujme drabčíka Omalium rugatum nebo nosatce Otiorhynchus. Historie studie fauny v Plešném jezeře spadá již do druhé poloviny devatenáctého století. Některé studované druhy již vymřely, ale do dnešního dne je možno spatřit například klešťanku Glaenocorisa propinqua, buchanku Acanthocyclops, či vznášivku Heterocope saliens, která z ostatních šumavských jezer už vymizela.

V klimaxových smrčinách okolo jezera pravidelně sídlí datlík tříprstý, kos horský, sýc rousný a vzácně taktéž tetřev hlušec. V celé oblasti je zaznamenáván pohyb rysa ostrovida.

Využití:
V minulosti se jezero využívalo při plavení dřeva ve Schwarzenberském plavebním kanálu, což mělo za následek kolísání hladiny v době plavení. Taktéž proto byla dovybudována umělá hráz, čímž se zvýšila jezerní moréna. V nedávné minulosti prošlo úpravou taktéž výpustní zařízení v hrázi a to z důvodu dodržování správné regulace hladiny pro ochranu populace šídlatky ostnovýtrusné.

Zajímavosti:
Mezi roky 1876-77 byl nad západním břehem Plešného jezera vztyčen 14,5 m vysoký obelisk na počest básníka Adalberta Stiftera. Okolí jezera je poseto několika turistickými stezkami. Obzvláště trasa z pod kamenného moře na vrchol Plechého Vás naplní zážitky a radosti z tohoto překrásného kraje.


Skály nad Plešným

Na počest princi

Plešné jezero

Hráz od památníku

Jezero za zábradlím

Stifterův památník

Kučerova vyhlídka

Pohled z hráze

Voda do jezerního smyku





Zvětšit mapu


Zastávka č.2  Horní portál kanálu
Zastávka č.4  Expo kanál
Zastávka č.6  Jezerní smyk
Zastávka č.8  Obelisk A. Stiftera
Zastávka č.10  Trojmezí
Červená čára  Schwarz. plavební kanál

Zastávka č.1  Medvědí kámen
Zastávka č.3  Dolní portál kanálu
Zastávka č.5  Rosenaurova kaplička
Zastávka č.7  Pamětní kámen Janu ze Schwarz.
Zastávka č.9  Vrchol Plechého
Zastávka č.11  Třístoličník
Žlutá trasa  Stezka Duch pralesa