Úvodní text
Na začátku druhé poloviny minulého století přehradila Vltavu nad Loučovicemi stavba, která dala vzniknout přehradní nádrži Lipno. O zkrocení vody z Vltavy se však uvažovalo již dávno před tím. Plánovalo se tak zamezit častým povodním při jarním tání a využití zkroceného živlu pro energetické účely.

Ještě dnes, když se bavíme s pamětníky původního rázu krajiny kolem matky našich řek, vidíme v jejich očích jiskru, když popisují, jak přenádherný kraj v těchto místech byl. Však za všechny jmenujme srdce Vltavy, které stejně jako nespočet budov zůstalo po napuštění pod hladinou naší největší přehrady.

Ale přehrada jen nebrala. Rozhodně splnila svůj účel při výrobě energie a povětšinou (kde se stala chyba v roce 2002?) plnila významnou roli i při regulaci povodní. A to není všechno. Díky ní se stal náš kraj vyhledávanou turistickou lokalitou, která nabízí nepřeberné množství aktivit pro všechny návštěvníky. Pojďme si tedy naše jihočeské moře pospat trochu blíže.

Základní údaje

• Maximální vzdutí - 726 m.n.m
• Zatopená plocha při max vzdutí - 4 870 ha
• Délka vzdutí při maximu - 48 km
• Výška zemní hráze - 25 m
• Délka přehradního tělesa - 296 m
• Šířka hráze v koruně - 10 m
• Hráz ze 2/3 s návodním těsnícím jádrem, na levém břehu betonová část tížná
• Převádění velkých vod probíhá skrze dva korunové přelivy o celkové šířce 20 m, celková kapacita průtoku 157 m3/s
• V nadmořské výšce 706 m.n.m.

První zmínky
Úvahy o vybudování užitečného vodního díla v oblasti dřevařské osady Lipno se datují již na konec 19. století. Aktivita okolo výstavby byla patrná mezi léty 1892 až 1899, kdy byl dokonce zpracován konkrétní návrh, který však ztroskotal na nevůli drtivé většiny osadníků a majitelů dotčených pozemků. Další pokusy o výstavbu se uskutečnily ve třicátých letech minulého století, veškeré naděje však sebral nejkrvavější konflikt novodobých dějin.

Výstavba
Vodní dílo Lipno I je prvním poválečným počinem v budování vltavské kaskády (před ním vybudována díla Vrané - 1935 a Štěchovice - 1945). S přípravnými pracemi se započalo v roce 1952. V roce 1953 přišly na řadu práce na odpadním tunelu. Stavba tohoto 3600 metrů dlouhého díla byla dokončena roku 1956. V témže roce se začala stavět sypaná hráz. Práce byly dokončeny v roce 1958. V roce 1955 se začalo s budováním podzemní hydroelektrárny, které vyvrcholilo v roce 1959 instalací turbín.

Elektrárna
Prostory elektrárny, vylámány ve skále a v hloubce 160 metrů pod úrovní terénu, jsou klimatizovány a jejich rozměry jsou 65 x 22 metrů, výška kaverny pak metrů 37.

Elektrárna je významná díky své schopnosti vyrábět levnou elektřinu, která je ekologická a navíc špičková. Její využití spočívá i v regulaci výkonu celostátní energetické soustavy. Další její předností je její najetí na plný výkon. Osazena je dvěma Francisovými turbínami o výkonu 60 MW na jednu turbínu. Plného výkonu turbín, tedy 120 MW, je možno dosáhnout za úctyhodných 226 vteřin. Elektrárna je ovládaná z centrálního dispečinku ve Štěchovicích a to umožňuje regulovat výkon dle potřeb elektrizační soustavy České Republiky.

Návštěvníkům je k dispozici informační středisko, kde jsou pracovnící elektrárny připraveni zopdovědět Vaše otázky a odborně popsat chod a řád Vodní Elektrárny Lipno I.

Volný čas
Přehrada Lipno je rájem pro lidi, prahnoucích po pestrém a aktivním trávení svého volného času. Vodní hladina jezera jim nabizí aktivity v podobě rybaření, veškerých vodních sportů včetně windsurfingu, plachtění a potápění. V zimě není nouze o spatření návštěvníků i domorodců, prohánějících se na zamrzlé vodní ploše na bruslích, běžkách a v poslední době i moderních snowkittingů. U každé obce si pak místní i nemístní dítka a dospělí rozehrávají hokejové mače. Okolí jezera je pak prošpikováno mnoha stezkami pro pěší i cyklisty, které turisty dovedou zejména na pravém břehu do nádherných koutů naší země. Najdou se tu místa i pro vrcholové sportovce. Tím nejvytíženějším se stává koryto za vývarem přehrady, které je pravidelně užíváno jak k republikové, tak i mezinárodní účasti vodních slalomářů či raftařů.