Nenechte si ujít

Hrad Rožmberk

Monti | 08. 01. 2012 | Přečteno 1712x |

Úvodem
Je to vskutku krásný kout naší vlasti. Vltava i se svým nezapomenutelným meandrem je ze západu svírána svahy Skalky (639 m.n.m.) a Šibenice (668 m.n.m.), z východu jim zase napomáhají svahy Žibřidovského vrchu (870 m.n.m.). A právě v těchto kouzelných končinách nad již zmiňovaným menadrem, který zde tvoří matka našich řek, byl na jejím vyvýšeném pravém břehu vystavěn ve 13. století hrad Rožmberk (německy Rosenberg).

Historie
Dvojhradí Rožmberk - Národní kulturní památka, vznikla na významné obchodní stezce, která vedla z Čech, Vyšebrodským průsmykem opustila naše území a směřovala dál do úrodného a bohatého horního Podunají.

První se vystavěl tzv. Horní hrad v první polovině 13. století. Ten byl tvořen z paláce obehnaného hradbou, příkopem a věží na nejvyšším místě hřebenu. Dominantou horního hradu je právě Jakobínka, jak se kruhové věži říká. Ta byla ve své vrcholové partii zakončena krakorci, na kterých bylo vybudováno dřevěné podsebití. Později byla věž opatřena klasickou střechou, ale i ta byla později nahrazena celozděným kuželovým krytem, který se dochoval dodnes (a právě tento prvek dnes ohrožuje nejvíce krásnou, ale zchátralou Jakobínku – hrozí zřícení krytu do útrob věže, což by zcela jistě mělo za následek rozsáhlé poškození schodiště a podlaží). Svou důležitost si horní hrad dochoval až do roku 1522, kdy vyhořel. Po požáru se již k jeho obnově nepřikročilo.

Dolní hrad se začal budovat na konci první poloviny 14. Století. Stavba probíhala za vlády Jindřicha III. z Rožmberka. Základní podobu si hrad dochoval až do současnosti a to i přes rozsáhlé renesanční úpravy, které proběhly roku 1556. Vedle pokrytí fasády sgrafity se přikročilo i k úpravám samotných hradeb, které vyústily ve výstavbu brán, která vedla do města.

Další zřetelnější úprava stavby proběhla za Jana Zrýnského ze Syrenu (synovec Petra Voka z Rožmberka), který nechal hrad upravit převážně v interiérech a to v duchu manýrismu. A právě z těchto úprav pochází i nádherná malířská výzdoba Rytířského sálu a nedalekého hudebního výklenku. Z gotické podoby hradu se pomalu přecházelo na renesanční styl, který dodal stavbě punc reprezentativního sídla.

Důležitou roli ve změnách podoby hradu mělo i období mezi léty 1840 – 1857, to již hrad vlastnil rod Buquoyů. Ten do hradu situoval rodinné muzeum. Tehdy vznikla slavná křižácká galerie.

Páni na Rožmberku
Vok z Prčice, příslušník rodu Vítkovců, založil hrad Rožmberk již v první polovině 13. století. V roce 1420 musel Omdřich II. z Rožmberka hrad zastavit rakouským pánům z Walsee, protože rodovou pokladnici vysávala vleklá vojenská pře s Husity. Ač byl hrad později vyplacen, musel být v roce 1465 opětovně zastaven, tentokráte rodu Lobkoviců. Ale i tato zástava byla později umořena. V roce 1600 je Rožmberk předán Petrem Vokem Janu Zrinskému ze Serynu. Ten však v roce 1612 náhle umírá a majetek připadá rodu Švamberků. Ani ty se však v panství nad Vltavou dlouho neudrží. Po bitvě na Bílé Hoře je hrad zabaven a předán rodu Buquoyů. Konkrétně pak Karlu Bonaventurovi Buquoyovi, který vedl coby velitel císařská vojska. Tento rod setrvává na hradu až do roku 1945, kdy je jim hrad zkonfiskován a zestátněn.

Současnost
V současnosti je hrad hojně vyhledáván návštěvníky. Provádí se zde po třech prohlídkových trasách. První okruh provede návštěvníky po Buquoyských sbírkách, na druhém okruhu je možno se seznámit se soukromými pokoji rodu a třetí trasa vede až na dominantní anglickou věž, ze které se nabízí až neskutečný pohled na městečko Rožmberk, do údolí Vltavy a hlavně na její krásný meandr. V areálu hradu je v současnosti provozováno i Muzeum hrdelního soudnictví (v hlavní turistické sezóně).

Zajímavosti

  • Bílá paní na Rožmberku – v Rožmberské síni je portrét Perchty z Rožmberku, která se čas od času na hradě ukáže. Vidět jí můžete například při sezónních večerních prohlídkách. Na obrazu je i tajemný nápis. Kdo jej rozluští, vysvobodí nešťastnou Perchtu ze zakletí a ta mu na oplátku prozradí, kde se nachází rožmberský poklad!
  • Na konci 2. světové války byla na nádvoří hradu umístněná bronzová plastika slona. Tu zde zanechali vojáci americké armády po osvobození Jižních Čech. O původu slona se nic bližšího nevědělo. Slon byl zaevidován do mobiliáře bez uvedení původu. Plastika však pocházela z majetku rodiny Zwillenberg z Berlína, jimž bylo dílo ukradeno gestapem. Rodina pátrala po bronzovém chobotnatci bezvýsledně až do roku 2002. Tehdy úplnou náhodou navštívil hrad její právní zástupce a ten když dílo sochaře Augusta Gaula na nádvoří spatřil, věděl, že je hledání u konce. Originál sochy byl navrácen původním majitelům. Ti z vděčnosti nechali zhotovit přesnou bronzovou repliku, kterou hradu věnovali.






Zastávka č.2  Hrad Rožmberk
Zastávka č.4  Jakobínka

Zastávka č.1  Kostel sv. Mikuláše
Zastávka č.3  Muzeum hrdelního soudnictví



Top Články Informační e-mail Vytisknout článek



K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!