Nenechte si ujít

Cisterciácký klášter Vyšší Brod

Monti | 10. 08. 2010 | Přečteno 3379x |

Cisterciácký řád
Cisterciácký řád byl založen na konci 11. století a tímto počinem vyústila letitá snaha o změnu v klášterních životech. Sv. Robert z Molesme, Alberich a Štěpán Harding byli největší reformátoři a nakonec právě oni založili řád, který dle jejich představ směřoval zpět k nauce sv. Benedikta. Ten již v 6. století razil myšlenky o životě v duchu "Ora et labora" - Modli se a pracuj.

Počátky osidlování hlubokých hvozdů
Neprospustné hvozdy v místech, která dnes tvoří hranici mezi naší zemí a Rakouskem, uvítaly své první osadníky z řádu cisterciánů ve 13. století. To byly založeny dva kláštery. Prvním z nich byl klášter ve Scläglu a druhým právě klášter ve Vyšším Brodě.

Za založením kláštera ve Vyšším Brodě stál známý šlechtic ze slavného rodu Vítkovců - Vok z Rožmberka. Vok byl blízký tehdejšímu českému králi Přemyslu Otakaru II. a zastával mnoho funkcí v zemi rakouské i české.

Založení kláštera
To, že se Vok rozhodl právě pro cisterciácký řád, je přisuzováno tomu, že rod Schaumburgů měl s tímto řádem mnoho pozitivních zkušeností z oblasti kolem Dunaje a to jak na poli zbožnosti, tak na poli mravního i hospodářského vlivu, který kolem sebe cisterciáni šířili.

V roce 1258 dosahuje tedy šlechtic Vok úspěchu a dostává schválení na generální kapitule cisterciáků Citeaux a 1. června následujícícho roku je založení kláštera požehnáno i pražským biskupem.

První mniši a počátky budování
První miši dorazili do Vyššího Brodu z Wilheringu, kláštera, který se nachází nedaleko rakouského města Lince. Jako první vyrůstá stavba kněžiště včetně hrobky, do které je již roku 1264 pochován otec myšlenky cisterciáků ve Vyšším Brodě, Vok z Rožmberka. Následují dvě postranní kaple a příčná loď kostela, který je ve tvaru kříže a směřuje k východu slunce. Tato symbolika připomíná vzkříšení Krista. K nejranějším stavbám musíme počítat i dnešní sakristii a kapitulní síň. Do poloviny 14. století pak vzniká i křížová chodba včetně přilehlých prostor pro mnichy a zbývající části kostela.

Podpora Rožmberků
Kostel patřil toho času k největším u nás. Jeho velikost se odvíjela od přání Rožmberků, kteří lpěli na tom, aby se stavělo velkolepě. Hlavní loď byla vystavěna ve styku halové gotiky, která byla moderní a navíc má do dnešních dnů skvělou akustiku.

Jak jsem se již zmiňovali, tato stavba by nebyla možná bez obrovské materiální pomoci Rožmberků a také bez propůjčení dlouhé řady odpustkových výsad církví.

Spojení Rožmberků a vyšebrodského kláštera bylo velmi těsné po dlouhou dobu. Toto spojení se ukázalo jako výhodou zejména v těžkých dobách, které přinesly husitské války v 15. století, nebo při protestanských reformacích ve století 16.

Klášter po nástupu Eggenberků
Rožmberkové vymřeli v roce 1611 Petrem Vokem z Rožmberka a jeho synovcem Janem Zrinským, který byl synem poslední příslušnice rodu Evy z Rožmberka. Tehdy připadlo celé rožmberské panství i klášter císaři, který je za odměnu z třicetileté války předal do správy rodů Eggenberků.

Klášter s tímto rodem nevycházel ani zdaleka tak, jako s Rožmberky a o svá práva musel tvrdě bojovat. Vše se změnilo až poté, kdy správu od Eggenberků přejímá rod Schwarzeneberků. V roce 1820 se klášter dokonce vymanil z patronátních práv.

Střídání vlivů
Klášter byl po svém založení spjat pevně s Rožmberky a se svým mateřským klášterem ve Wilheringu. Z počátku byl tedy jasně patrný vliv z Podunají a Itálie a "úředním" jazykem byla němčina. Až ve století 14. se začal život v klášteře orientovat na sever, tedy ku Praze.

Ač byl areál stavěn v již zmiňovaném velkolepém stylu, význam kláštera téměř po celou dobu své existence nepřesáhl provinčního charakteru. Za středověku zde bylo maximálně 25 mnichů. Neodpovídal tedy obecným cisterciáckým charakteristikám a od samotného počátku své existence nebyl vnímán jako autonomní, tedy co možná nejvíce nezávislý na svém okolí.

Prestiž a kulturní rozkvět
Vyšebrodský klášter přežil husitské války bez vážnější újmy, naopak jeho postavení mezi cisteriáckými kláštery v českých zemích se posílilo.

V 15. století zažívá klášter nebývalý kulturní rozkvět. Z této doby jsou deskové malby, které vznikájí v tzv. krásném slohu. Dále je pak z této doby patrná gotická plastika a rukopisná liturgicko - hudební tvorba.

V onen čas vznikl například deskový obraz Madony vyšebrodské a Ukřižování vyšebrodské a zapomenout nesmíme ani na vznik mnoha skladeb, které jsou dodnes zařazeny v českém i německém katolickém kancionálu.

Náboženské bouře a změna způsobu žití
V 16. století vypukají náboženské bouře, které klášter přežívá především díky ochraně rodu Rožmberků. Ke konci tohoto století se však mění povaha života v klášteře - je vyslán první z klášterních mnichů na dlouhodobou duchovní službu, což znamená, že hlavní náplní mnichů je duchovní služba ve farnostech, které spadají nebo jsou spravovány klášterem.

O dvě století později je k této duchovní náplni přidán ještě důraz na samotné duchovní a fylozofické studium. A právě díky tomu vzniká velkolepá barokní klášterní knihovna.

Klášter uniká zrušení a plní státní zájmy
Na konci 18. století Josef II., osvícenecký císař, ve vlnách ruší kláštery po celé zemi. Klášter ve Vyšším Bordě je tohoto zrušení ušetřen, zřejmě na základě svých dluhů.

Císař zavedl státní církevnictví, což znamenalo, že křesťané a zvláště pak duchovní museli naplňovat státní záměry a představy. Pokud se tak nestalo, bylo jejich fungování nemožné.

Z řeholního života v klášteře zůstává jen torzo. Klášter si vedle rozsáhlé péče o farnost bere pod svá křídla i vzdělávací činnost v českých Budějovicích. Podstata zmiňovaného řeholního života se začala navracet až po roce 1848, kdy byl pražkým kardinálem Scwarzenberk.

Generální opat z Vyššího Brodu
Cisterciácká kongregace byla založena roku 1859 a měla za cíl navrátiti řeholního ducha a vzájemnou podporu všech cisterciáckých klášterů na území monarchie. V jejím vedení (předseda) se v roce 1891 objevuje Leopold Wackarž, který se navíc v roce 1891 stává generálním opatem celého cisterciáckého řádu.

Za jeho éry dochází však na rozdělení řádu cisterciáků. Vznikl Cisterciácký řád, který obecně dodržoval řeholi, a Řád cisterciáků, který řeholi dodržoval velmi přísně.

Leopold se ve svém klášteře zasloužil o upevnění řeholního ducha a upevňování víry v jeho okolí, ale již si nastolených časů mnoho neužil. Na přelomu 19. a 20. století odstoupil a následně skonal.

Po první a před druhou válkou
První světová válka uvrhla klášter opět do obrovských dluhů. Stalo se tak díky nuceným válečným půjčkám monarchii. A nejen dluh trápil klášter. Po válce se změnila nálada u obyvatelstva a mnoho lidí odešlo z řeholního stavu, nebylo ani dostatek dospívajících duchovních.

A právě na získávání řeholního dosrostu se zaměřili následovníci Leopolda. Ve 30. letech tato činnost začala nést ovoce. Ve vyšebrodském klášteře se v tu dobu nacházelo a žilo historické maximum řeholnílků. V tu dobu jich tu bylo 73.

Život navracející se do kláštera byl však opět sražen válečnou choutkou. Tentokráte to byl nástup nacismu a následná okupace a odtržení Sudet od Československé republiky.

Válka, zrušení a zelený nátěr
Opat a někteří z řeholníků bylo po okupaci příhraničí uvězněno, jiní byli odvedeni na frontu, kde mnoho z nich padlo. Zbytek, převážně staších řeholníků se uchýlil do okolních farností nebo do továren. V roce 1941 je klášter nacisty zrušen zcela - je to poprvé v jeho historii!

Areál připadl německé armádě, která ho zřejmě zprvu používala jako depozitář uměleckých předmětů, později jako utečenecký tábor a lazaret. V té době se klášter přetřel na zelenou barvu a zůstal tak po dlouhá léta.

Poválečný stav
Po válce se opat a několik mnichů pustilo do obnovy kláštera. Největší problém byl s budováním řeholní komunity. Po válce se někteří řeholníci vrátit vůbec nemohli, jiní byli v zajetí či nezvěstní. Poté přišlo účtování s kolaboranty a sympatizanty nacismu a to v podobě Benešových dekretů. To však zasáhlo téměř celu německou komunitu v naší zemi bez rozdílu.

I přesto se dařilo v prvních letech přivádět do kláštera dorost a obnovovat tak život v areálu. Avšak v roce 1948 byly tyto aktivity opět uhašeny a od té doby to šlo s klášterním životem z kopce.

Opat byl donucen k exilu již ve zmiňovaném revolučním roce, klášter samotný byl zrušen o dva roky později, tedy v roce 1950. Mnoho mnichů bylo internováno v pracovních táborech.

Po pádu totality
Duchovní život se do kláštera vrátil až po pádu komunistického totalitního režimu. Nemnoho mnichů, kteří v roce 1990 skládali svů slib chtěji pokračovat ve starobylé cisterciácké tradici kláštera. Život je dnes jistě jiný, než tomu bylo u středověkých předchůdců, ale oddanost bohu je pořád stejná...

Závěrem
Areál kláštera ušel od doby Sametové revoluce dlouhou a ozdravnou cestu, ale stále má před sebou mnoho cílů. Podařilo se opravit a zrekonstruovat nespočet památek a budov. V areálu funguje Poštovní muzeum, pořádají se prohlídky pro veřejnost, duchovní koncerty. Klášter je nejvýznamnější dominantou Vyššího Brodu a jeho návštěva je pro návštěvníky Vyšebrodska a Lipenska téměř povinností!

Tento text vznikl na základě dodaných materiálů z cisterciáckého kláštera, děkujeme taktéž za fotomateriály a umožnění osobní prohlídky klášterního komplexu.

Raná podoba

Počátek století

Od Kraví hory

V zimním kabátě

Rajská zahrada

Pohřební kaple

Klášter a vory

Z výšky

Zakládací listina

500 let

Madona Vyšebrodská

Křížová chodba

Kapitulní síň

Rajská zahrada

Ze zahrady

Sluneční hodiny

Sochy a plastiky

Z Rychnůvku

Lannův oltář

Závišův kříž

Galerie

Teologický sál

Quirin Mickl

Od vaziště


Zobrazit místo Vyšší Brod a okolí na větší mapě

Zastávka č.6  Klášter Vyšší Brod
Trasa stezky  Trasa Opatské stezky II

Zastávka č.1  Poštovní muzeum
Trasa stezky  Trasa Opatské stezky I



Top Články Informační e-mail Vytisknout článek



K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!