Články

Hrádek na Stožecké skále

Monti | 06. 05. 2010 | Přečteno 2652x |

Úvodní text
Řada článků o Stožecké skále uvádí: „Na vrcholu Stožecké skály (976 m) nad Stožeckou kaplí najdeme pět metrů vysoký železný kříž a nepatrné zbytky strážního hradu, v minulosti chránícího Zlatou stezku.“ Nic bližšího neříká ani Jiří Záloha ve své encyklopedii Šumava A-Z.

Nejasná minulost
Neznáme jeho jméno, ani jeho dějiny, neboť se o něm nedochovaly vůbec žádné písemné zprávy. Německá literatura zná pojem Ruine Tussetschloss, což mi pomohlo u Augusta Sedláčka, který pod označením Tusset píše: „Mezi Českými Trubami a řekou Vltavou jest les Tusset, v němž se na strmé skále zříceniny neznámé a záhadné spatřují. Ze skrovných zdí, které se tu nacházejí, lze souditi tolik, že zde byla tvrz nebo spíše hlídka podobná blízkému Kunžvartu. Snad bylo úkolem jejím stříci zlatou stezku, ačkoliv jest od ní kus cesty vzdálená.“ Nejvíce mne však zaujala věta: „O tvrzi pak se vypravuje, že ji založili Vítkovci.“ Já však vím, že Vítkovci neměli ve 13. až 15. století na obchodu po Zlaté stezce žádný podíl. Přikláním se k názoru V. Starého, že na stavbě strážního hradu, či spíše hrádku, se podílela vyšehradská kapitula, která společně s pasovským klášterem v Niedernburgu ochranu obchodní cesty zajišťovala.

Pan profesor Tomáš Durdík ve své stati Hrady na Šumavě má Stožec na své mapě středověkých hradů na Šumavě, ale v jeho kresbě je i plán hradu Stožecká skála. Píše zde, že: „Hrad na Stožecké skále zajišťoval prachatickou větev Zlaté stezky. Zlomky keramiky, nalezené zde při nevelkém archeologickém výzkumu, umožňují klást jeho vznik snad již do konce 13. století a dokládají jeho existenci až do 15. století.“

Jak hrádek vypadal?
Plocha malého hradu se přimkla k výraznému strmému skalnímu žebru. Asi 30 metrů dlouhý a 15 metrů široký hradní areál vymezila obloukovitě vedená, až dva metry široká hradba. Díky terénu zde nemusel být hlouben příkop. Do opevněného areálu se vstupovalo od východu pod skalním žebrem. Na opačné straně, za malým nádvořím, se nacházela zřejmě jediná stavba hrádku. Jak píše T. Durdík: „Se značnou dávkou pravděpodobnosti ji lze považovat za objekt charakteru čtyřhranné obytné věže s velkým podílem dřevěných konstrukcí. Hrad na Stožecké skále byl typickým vojenským účelovým objektem, bez jakékoliv rezidenční funkce.“ Existenci hranolové věže však nelze bezpečně doložit.

První archeologické bádání
V roce 1928 zde v hloubce 25 až 30 cm pod terénem objevil archeolog I. Hájek ohniště a při něm střepy vysokého poháru, který byl tehdy zařazen do prvé poloviny 14. století. Při dalších menších výzkumech v roce 1979 byly nalezeny v horní vrstvě zlomky nádob. Nálezy z povrchových vrstev objevil v roce 1986 můj přítel Jiří Fröhlich. Tyto nálezy představují několik dalších keramických zlomků nádob, část kachle a zvířecí kosti. Po vyhodnocení bylo možno tento soubor nálezů vřadit do 14. století. František Kasička a Bořivoj Nechvátal nalezli na katastrální mapě z roku 1837 Ruine Tussetschloss a napsali, že: „Hrádek na Stožecké skále byl obydlen od poloviny 13. století až do pozdní gotiky, tedy zhruba dvě stě let.“

Upřesnění podoby
Malý hradební areál byl jednodílný a měl nepravidelný půdorys s delší osou dlouhou asi 33 metrů a kratší osou dlouhou asi 14 metrů. Na východní straně byla hradba přerušena předstíranou branou bez příkopu. Za branou bylo malé hradní nádvoří. Zadní část areálu zaujímala z větší části jediná stavba čtyřhranného půdorysu. S největší pravděpodobností se jednalo o obytnou dřevěnou a roubenou věž. V údajné obytné věži lze podle archeologicky doloženého kachle předpokládat vytápění kachlovými kamny.

Zpět k bádání
V létě 1991 zde provedli František Kubů a Petr Zavřel podrobný archeologický průzkum se třemi sondami. Jedna ze sond ukázala šířku destrukce obvodové zdi o šíři až tři a půl metru, v další sondě bylo nalezeno 310 keramických úlomků a dalších 66 keramických úlomků bylo nalezeno v prostoru bývalé věže. Nalezené střepy byly určeny do doby od 13. do 15. století, z nichž převážná většina nálezů je z 14. a z počátku 15. století. Byla-li hlavním objektem hradu skutečně obytná věž, potom je hrad na Stožecké skále klasickým příkladem donjonového hradního typu, který v Čechách známe z doby kolem roku 1300, a který byl oblíben v případě malých strážních hrádků.

Závěrem
Všechny dosavadní indicie potvrzují předpoklad, že hrad na Stožecké skále vznikl v prvé polovině 14. století. V každém případě to byl strážní hrad na Zlaté stezce. Byl odtud výborný rozhled na úsek Zlaté stezky mezi Českými žleby a Soumarským mostem, ale také do údolí Studené Vltavy. Jiří Fröhlich zde připomíná i studánku vzdálenou jen 250 metrů u dnešní Mariánské kaple. Posádku hrádku tvořilo vždy jen několik strážců a nikdy nebyl centrem vlastního panství. V roce 1581 byl hrádek již pustý nebo zbořen, protože je zde uváděn jen les. Pro ty, kteří nenavštíví Muzeum v Prachaticích, uvádím fotografii modelu, který by měl být pokusem o rekonstrukci hrádku na Stožecké skále.




Představa
Půdorys
Mapka
Na vrcholku
Dnešní stav
Pod vrcholkem
Stěna
Na vrcholu
Výhled na Stožec



Autor: František Schusser ©
Top Články Informační e-mail Vytisknout článek



K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!