Články

Letecká havárie na Huťské hoře

Čtenář | 24. 12. 2009 | Přečteno 3424x |

Úvodní text
Dnes uplynulo přesně 72 let od leteckého neštěstí nedaleko Zhůří. Neveselé Vánoce zažily rodiny tří cestujících na lince z Bukurešti přes Vídeň do Prahy. Stroj se za nejasných okolností odvrátil od svého směru a zanedlouho poté narazil do svahů Huťské hory. V minulosti jsme na našich stránkách popisovali místo tragédie, dnes se k tématu vracíme díky textu váženého Pavla Mörtela. Přejeme všem veselejší svátky, než zažili nešťastníci z tohoto osudového letu.

Potíže již v Bukurešti?
Linka francouzské společnosti Air France odletěla 24.prosince 1937 z vídeňského letiště Aspern s mírným zpožděním. Posádku, jíž velel kapitán František Lehký (36 let, otec dvou dětí, nalétáno 7400 hodin) zdržela drobná oprava podvozku třímotorového stroje Wibault-Penhoët 282-T12. S podvozkem měl letoun údajně potíže už při startu v Bukurešti a proto již přílet z Rumunska do Vídně byl rovněž opožděný – místo v 12:45 hodin stroj přistál až v 14:32 hodin.

Ztraceni v kurzu
Spolehlivý celokovový třímotorák o tisíci koních výkonu se už hodinu po odletu z Vídně začal mezi Hornem a Slavonicemi probíjet hustými mraky, plnými vody. Radista, Francouz Pierre Austruc(svobodný, 24 let, pouze 2 roky praxe), navazoval postupně spojení s radiostanicemi v Brně, v Č.Budějovicích - Plané a když pod sebou uviděl mezi mraky řeku, ohlásil goniostanici v pražské Ruzyni, že vidí Vltavu. Domníval se tak. Následovala řada, dodnes nevysvětlených pochybení, z nichž je patrné, že tehdejší radiové vybavení letadel a pozemních stanic ještě neumělo reagovat rychle na měnící se počasí na trase letu. Posádka dostala pokyn změnit kurs na „215“, což Austruc potvrdil. Stroj byl v tu chvíli ještě jižně od Prahy někde u Benešova (řeka mohla být Sázava) , ovšem pražský operátor myslel, že letoun už přeletěl Prahu a je někde nad Mělníkem. Proto byl vydán opravný kurs, který ale posádka (možná kvůli jedné nefunkční anténě) nezachytila. Kapitán Lehký si mínil, že si nadletěli a otočil stroj na jihozápad. Obyvatelstvo Blatné a Sedlice vidělo kolem půl šesté na obloze nějaké záblesky, což byly asi světelné signály z letadla, jimiž se Lehký dožadoval pomoci při navádění. Možná, že světla pod sebou považoval na okraj Ruzyně, ale nejspíše šlo o Sušici či Kašperské Hory – tedy skoro 120 kilometrů od Prahy.

Smutné Vánoce na Huťské hoře
Ve vánici letadlo, které letělo níže než činila výška Huťské hory, narazilo v úplné tmě do jejího boku v místě zvaném Knappenberg. Trosky stroje s imatrikulační značkou F-AMYD byly nalezeny druhý den ráno Václavem - synem hajného Šmídla (z nedalekého Bílého potoka). Křídla byla oddělena od trupu a ten pokácel vše v délce asi třiceti metrů směrem vzhůru. Okolo ležely rozházené poštovní pytle, uvnitř tři mrtvé osoby. Dva muži posádky a jediný pasažér, pražský advokát Karel Flanderka.

Protože letoun v Ruzyni nepřistál, byla v noci vysílána žádost o pomoc při pátrání. Nikdo však zprávu o přistání neoznámil, až na Boží hod odpoledne četnická stanice v Kašperských Horách ohlásila pád stroje v lesích. Dorazilo četnictvo, které celý den pročesávalo les, přijela také manželka kapitána Lehkého Marie v doprovodu pilotů Sládka a Kupky, což byli bývalí kolegové z Čsl. aerolinií.

Mnoho otázek, žádná odpověď
Jednoznačné příčiny havárie nikdy zjištěny nebyly. Spekulovalo se o tom, že dr.Flanderka vezl s sebou do Paříže nějaké kompromitující dokumenty na Hitlera, že byl stroj „sveden“ z cesty německou vojenskou stanicí ve Straubingu. Jiná verze vinila z úplatku adjunkta ruzyňského letiště Václava Živsu a jeho pomocníka Schopa. Oba byli dlouze vyšetřováni, ale před soud se nedostali. Po okupaci přijal Živsa německé občanství a v roce 1945 zmizel z republiky. Nevyšetřila se ani ztráta nějakých předmětů z poštovních pytlů, což mělo být snad zboží pro pražský obchodní dům ASO.

Někteří badatelé spojovali tragédii s postavou českého správce českobudějovické goniostanice státního letiště v Plané. Stanice fungovala od roku 1934 v hostinci „U vrtule“ pana Šedy nedaleko Stecherova mlýna. Správce byl pro špatnou službu v roce 1938 propuštěn a později, v březnu 1939, pomáhal německým jednotkám obsazovat budějovické letiště.

Pieta
Pomníček na místě tragédie nechala zbudovat vdova po kapitánu F. Lehkém a dlouhá léta přístup k němu nebyl vůbec nijak označen. Autor článku sám hledal pomníček před lety na několik pokusů, protože blízkost objektů protivzdušné obrany státu na vrcholu Huťské hory do počátku 90.let minulého století, neumožňovala místo přesněji lokalizovat.

K uctění památky tří mužů, kteří o vánocích 1937 nezasedli ke štědrovečernímu stolu, byla v roce 2007 uspořádána na Kvildě výstava předmětů a dokumentů, zapůjčených Muzeem Šumavy v Kašperských Horách. Na počest letců byla také spuštěna jeden měsíc amatérská radiostanice s volacím znakem stejným, jako měl letoun: OL70AMYD.




Z kamene

Nezabloudíte

Informace

Pieta

Pomníček

Část stanice

Třímotorák

Wibault-Penhoët



Autor: Pavel Mörtel
Top Články Informační e-mail Vytisknout článek