Kolem jihočeského moře

Část 1. - Proč a jak k jihočeskému moři

Čtenář | 21. 04. 2009 | Přečteno 1591x |

Zeměpisný pojem Lipensko vznikl až ve druhé polovině 20. století a vymezuje krajinu po obou březích Vltavy mezi Vyšším Brodem a Lenorou. Kolem dokola jsou samé hory, lesy a Vltava zde tvoří „jihočeské moře.“ Přehradní jezero zde již kdysi dávno bylo. Ale to dnešní vytvořil člověk proto, aby Vltava neškodila při povodních a sloužila k výrobě elektřiny i k rekreaci. Pobyt na Lipensku dává pocit klidu, pohody i odloučenosti od uspěchaného světa. Je i místem k zamyšlení v kontrastu pravého a levého břehu. Vyvolává touhu po prožití skutečného odpočinku a nabytí vnitřního klidu a rovnováhy. Napomáhá k tomu zčeřená hladina vod pod pásmem hor i nekonečně hluboké lesy. Každý návštěvník a host si může vybrat mezi civilizací i krajem bez lidí. Příroda a životní podmínky naučila nás, co zde žijeme, být skromnější a obětavější. Jinak bychom zde neobstáli. Děje a proměny 20. století milosrdně přikryl čas, příroda i zapomnění. Stali jsme se svědky přeměny krajiny a z části jsme krajinu přetvářeli. Často k lepšímu, ale často i k horšímu.

Do světa i na velký vandr se většinou putuje z Prahy. Alespoň každý „pořádný“ turistický průvodce začíná u Karlova mostu. Od Karlova mostu je to snadné. Stále proti proudu řeky Vltavy a nemůžete zabloudit. Já bych Vám ale doporučil cestu vlakem. V Praze nasednete do vlaku a jedete do Českých Budějovic. Zde přesednete na vlak směr Linec. Nejedete ale až do Lince, ale v Rybníku vysednete. Všimněte si, že jsem napsal v Rybníku s velkým R. Zde nasednete do vlaku směr Lipno nad Vltavou. Nejedete ale až na konečnou, ale vystoupíte na zastávce, která se jmenuje Čertova stěna. Je to první zastávka za stanicí Vyšší Brod klášter. Tady cesta vlakem končí a dál se již jde pěšky. Po zelené turistické značce, po levém břehu Vltavy, proti proudu. Doporučuji pěkně rozšlápnuté boty co netlačí, nejlépe z toulavého telete.

Prvé kroky nás vedou po místní komunikaci, která konči v Předních Loučovicích na úpatí hory Luč, která se také na starých mapách psávala Lúč či Louč. To proto, že zde rostou obzvláště smolné borovice, z nichž byly výborné louče ke svícení. Od Předních Loučovic také, jak je psáno v Popravčí knize pánů z Rožmberka, husité „špízovali když chtěli klášter vyšebrodský vypáliti. Nevypálili, protože se klášter vykoupil. Naše kroky však nevedou do Předních Loučovic, ale tam, kde místní asfaltička se stáčí doprava jdeme k bývalé hájence, kde se říká U Špulků. To proto, že zde býval hajný Špulka, který kolem vysázel více než deset druhů dubů a vedl o každém stromu více než půl století každoroční sledování. Dle pařezů a jejich letokruhů lze zjistit, když víme kdy byly duby pokáceny, že je zde hajný Špulka vysázel v roce 1888, kdy byla také postavena tato „nová“ hájovna.

Pokračujeme proti proudu Vltavy po cyklostezce, která zde má příkaz, aby se kolo až do Loučovic vedlo. To proto, že zde začíná národní přírodní rezervace Čertova stěna - Luč. Z cyklostezky odbočíme asi po kilometru přes železniční koleje, které vedou od zastávky Čertova stěna dále k Lipnu nad Vltavou, projdeme dřevěným plotem, který zabraňuje cykloturistům vstup do této přísně chráněné části rezervace a již slyšíme hukot Vltavy, co bujně skáče po kamenech s „obřími hrnci,“ které vymlela voda za staletí a tisíciletí. Přicházíme do míst, kde se na druhém břehu zvedá vysoká „Čertova kazatelna“ a od vrcholu dolů k Vltavě je jedno ze dvou kamenných moří. Tady je třeba se zastavit, hledět a poslechnout si pověst a příběh o hrázi třetihorní přehrady.



Autor: František Schusser ©
Top Články Informační e-mail Vytisknout článek



K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!