Přírodní krásy

Stráženská slať

Monti | 24. 01. 2009 | Přečteno 1841x |

Úvodem:
Jihovýchdoně od obce Strážný se nachází údolní vrchoviště na kterém je možno pozorovat rašelinnou kleč a borovici blatku. V chráněné lokalitě se nachází celá řada ohrožených a vzácných druhů fauny i flory.

Základní údaje:
  • Katastrální území - Strážný, Dolní Cazov
  • Nadmořská výška - 800 - 820 mnm
  • Výměra - 151,31 ha
  • Vyhlášeno - 1991 (NPŠ)


Geologie:
Při soutoku Valného (Řasnice) a Časté je v ploché poříční nivě situována Stráženská slať. Biotitický a cordierit - biotitický mignamit flebit tvoří skalní podklad ve východní části slatě. Jedná se o stromatitový až nebulitový typ, kterému se říká taktéž moldanubikum. Žula středně zrnitá až hrubozrná porfyrická, takzvaný moldanubický pluton najdeme zase v západní části chráněného území. Horniny v podloží jsou pokryty převážně pleistocénem (deluviálně kongeliflukční hlinitopísčitý sediment, hlinitými písky a štěrkopísky. Pokrývce hornin pak jasně dominuje rašeliniště. Z půdních typů dominuje organozem typická a glejová. Obě tyto vrstvy na některých místech slaťe přechází ke gleji organozemnímu.

Květena:
Rašelinná kleč je dominantně porostlá v rašeliništi přechodného typu mezi údolními a náhorními vrchovišti. Na jejich okrajích se vyskytuje borovice blatka. Na volných místech nalezneme typická vrchovištní společenstva eriophoro vaginati Sphagnetum recurvi - Andromedo polifoliae - Sphagnetum megallanici. Na celém území nalezneme zvodnělé šlenky a malá jezírka na kterých se vyskytuje vegetace svazu Leuko-Scheuchzerion palustris. Severnímu a západnímu okraji I. zóny pak vévodí společenstvo svazu Sphango recurvi - Caricion canescentis. Tato území jsou silně podmáčená.

Nalezneme zde i rosnatku okrouhlolistou, ostřici chudokvětou, borůvku bažinnou klikvu maloplodnou. V jezírkách se poměrně hojně vyskytuje ostřice chudá a nezapomeňme ani na blatnici bahenní. Na okrajích chráněného území je možno pozorovat prstnatce listnatého a v severní části taktéž břízu trpasličí.

Z bohatého mechového patra jmenujme například vršatku odchylnou, dvouhrotec Bergerův, svojnici nadmutou a rašeliníky typů Sphangum magellanicum, rubelum, flexuosum, majus či Sphagnum fuscum. V severní oblasti jsou patrné rašelinné bory a podmáčené smrčiny.

Za dob minulých se rašeliniště částečně odvodňovalo soustavou příkopů. Kolem nich byla úmyslně vysázena bříza pýřitá. Východ území je zase narušen ruční těžbou rašeliny (borkování)

Zvířena:
Stráženská slať je domovem mnoha druhů bezobratých, typických pro šumavská rašeliniště. Sliďákovitá čeleď pavouků je doplněna ještě o v podstatě vzácné reliktní druhy jako je například Pirata uliginosus. Na okrajích naleznem perleťovce mokřadního a severního, modráska stříbroskvrného či žluťáska borůvkového. Hojně je zastoupen i ohniváček modrolesklý a okáč rudopásný, zapomenout nesmíme ani na modráska ušlechtilého. V těsné blízkosti rašeliniště hnízdí bramborníček černohlavý a také chřástal polní.

Lesnictví:
Plynulý přechod porostu borovice blatky ku porostu borovice lesní svědčí o tom, že stráženská slať je rašeliništěm přechodného typu. Vedle těchto dvou stromových porostů tu najdeme i nízké rašelinné kleče. Ty tvoří 64%, ostatní borovice 20% a smrkový porost je zastoupen pouze pěti procenty. Ostatní porosty tvoří vtroušená bříza a další dřeviny. Jedná se o bezzásahovou zónu, takže vše roste v samovolném vývoji.

Dnešní využití:
Louky v nivě jsou ponechány samovolnému sukcesnímu vývoji, jižně od I. zóny vede značená cykloturistická trasa.

Zajímavost
V první polovině 16.století vybudoval Petr Malovec u soutoku Řasnice a Časté hráz pro velký rybník. Ta byla však již na přelomu 16. a 17. století protržena a od té doby nebyla nikdy opravena. Nicméně po dobu více jak 50 let fungování rybníka byla zřejmě severovýchodní část stráženské slati zatopena.

I. zóna NPŠ

I. zóna NPŠ

I. zóna NPŠ

I. zóna NPŠ

I. zóna NPŠ

I. zóna NPŠ

I. zóna NPŠ

Protržená







Zastávka č.1  Stráženská slať



Top Články Informační e-mail Vytisknout článek



K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!