Škola začala u kanálu
Čtenář | 15. 09. 2007 | Přečteno 2021x |
Úvodní text
V pátek 14. září přijely na Jelení Vrchy děti z Vyššího Brodu a z Lipna nad Vltavou, byly mezi nimi "prckové" z mateřské školky, prváci a druháci, ale také deváťáci, celkem asi devět desítek dětí.
Začínáme u portálů!
Na parkovišti u tunelu je přivítal plavební ředitel Hynek Hladík. Spolu se pak vydali k hornímu portálu plavebního tunelu, kde na ně čekala pohádková babička Helena Svobodová spolu s dudákem Martinem Chadtem, aby jim vyprávěla pohádky z obou stran Šumavy. Děti slyšely nejdříve pohádku o Ohnivém mužíčkovi. Dudák Martin zahrál písničku, potom přišla pohádka ze starého Rakouska o Podivném zvířeti. V ní se staly dudy aktérem. Po další písničce Helena Svobodová vyprávěla pohádku z Jeleních Vrchů - pohádku o Vodníku Žbluňkalovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu. Nakonec nastalo velké fotografování, vždyť s pohádkovou babičkou a opravdickým dudákem se člověk nefotografuje každý den. No a taky si šlo pohladit dudákova "kozla". Když Martin viděl zájem o dudy, ukázal jim, jak vlastně dudy hrají, jak se nafukuje vak, i jak se fouká do píšťalky.
U kanálu
Po pohádkách se všichni vydali na Jelení Vrchy. Před domem č.p. 13 už stáli tři plavci oblečení do starých oděvů, dva měli na nohou opravdické dřeváky, v ústech jim kouřila dýmka, za pasem měli podivnou měchuřinu, jeden, asi byl bohatší, měl na nohou pevné pracovní boty, všichni tři měli v rukou plavební háky. Hynek Hladík se s nimi pozdravil německy, on totiž Franz, Gustl i Johann přišli z Rakouska. Kanálem prudce proudila hnědá rašelinná voda. Na kraji lesa pod hiršperskou lesovnou dal plavební ředitel do ruky plavební háky dvěma klukům z Vyššího Brodu, povýšil je hned na plavce a přečetl plavební rozkaz. V něm zaznělo na závěr, že plavci i případní diváci mají dbát rozkazů plavebního ředitele a dodržovat všechny bezpečnostní pokyny, aby se předešlo případným úrazům či ztrátám na životech. "Tak vy plavci, kteří jste přišli bez potřebného nářadí, začněte vhazovat dříví," ukázal na školáky, "neflákejte se, jste tady na práci!" A děti naházely připravené dříví do kanálu. Dříví se vydalo na několik set metrů dlouhou cestu. U třetích stavidel, někde u pískovny, vydal plavební ředitel pokyn k vytažení plaveného dřeva. Plavci Franz, Gustl i Johann věděli jak na to, plavcům - školákům Hynek Hladík ukázal, jak hákem nabodnout štěpinu či poleno, skoro jako harpunou, a jak je pak vytáhnout na břeh. Ve vytahování se vystřídala celá řada vyšebrodských.
Vrchní plavci od sousedů
Plavební ředitel pak ještě jednou představil jednotlivé plavce, každý z nich pokynul kloboukem. Oni to nejsou obyčejní plavci, jsou jmenováni již vrchními plavci, po německy je každý z nich "Oberschwemmer". Hladík popsal, jak jsou plavci oblečeni, tlusté vlněné ponožky v dřevácích zabrání, aby nohy nebyly odřené. Jo, slyšeli jste někdy, že někomu čouhá sláma z bot? Ta sláma se cpala do dřeváků, aby netlačily, pak už nebyly ty tlusté ponožky potřebné. Proč každý z plavců kolem sebe šíří dým z fajfky? No, aby odehnali nepříjemný hmyz, který tak obtěžuje zpocené plavce. "Gustle, otoč se!", požádal plavební ředitel vrchního plavce Gustla. Za pasem měl Gustl měchuřinu s tabákem. Opravdickou měchuřinu z vepřového močového měchýře. Však si ji děti osahaly.
Když děti i plavci dorazili zpět na Jelení Vrchy, nastalo opět fotografování, napřed děti ze školky, pak ty starší.
V muzeu
Nad plastickou mapou v expozici KANÁL EXPO plavební ředitel vyprávěl o plavebním kanálu. Děti se nemohly jen shodnout, jestli, když šly od plavení zpět na Jelení Vrchy, bylo to do kopce, nebo z kopce. Do kopce! "Spád je ale tak malý, že to ale ani není cítit, jen dva milimetry na metr, dva metry na kilometr, víte přeci kterým směrem plula polena!"
Plavci si dali s majitelem domu č.p. 13, v jehož stodole je expozice KANÁL EXPO, Čestmírem Hrbkem štaprdličku, vypili pivo, na Jeleních Vrších to byla dnes při plavení premiéra. Děti šly na parkoviště, aby jely domů. Škola začala u kanálu za pěkného počasí.
Závěrem
Akce "Škola začíná u kanálu" je mimořádnou součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Spoluorganizátory jsou Rakouské kulturní fórum v Praze, Jihočeské folklorní sdružení a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Partnery projektu jsou Tourismusverband Böhmerwald a SUNNSEITN. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie (Dispoziční fond), Jihočeského kraje, Česko-německého fondu budoucnosti, obce Nová Pec za pomoci s.p. Vojenské lesy a statky a města Prachatice. Hlavním sponzorem je s.p. Lesy České republiky. Další partneři projektu jsou uvedeni na internetových stránkách www.schw-kan.com.
Poděkování za pomoc při realizaci akce Škola začíná u kanálu zaslouží Pavel Štětina, pracovník Územního pracoviště Stožec Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a zastupitel obce Nová Pec!
V pátek 14. září přijely na Jelení Vrchy děti z Vyššího Brodu a z Lipna nad Vltavou, byly mezi nimi "prckové" z mateřské školky, prváci a druháci, ale také deváťáci, celkem asi devět desítek dětí.
Začínáme u portálů!
Na parkovišti u tunelu je přivítal plavební ředitel Hynek Hladík. Spolu se pak vydali k hornímu portálu plavebního tunelu, kde na ně čekala pohádková babička Helena Svobodová spolu s dudákem Martinem Chadtem, aby jim vyprávěla pohádky z obou stran Šumavy. Děti slyšely nejdříve pohádku o Ohnivém mužíčkovi. Dudák Martin zahrál písničku, potom přišla pohádka ze starého Rakouska o Podivném zvířeti. V ní se staly dudy aktérem. Po další písničce Helena Svobodová vyprávěla pohádku z Jeleních Vrchů - pohádku o Vodníku Žbluňkalovi ze Schwarzenberského plavebního kanálu. Nakonec nastalo velké fotografování, vždyť s pohádkovou babičkou a opravdickým dudákem se člověk nefotografuje každý den. No a taky si šlo pohladit dudákova "kozla". Když Martin viděl zájem o dudy, ukázal jim, jak vlastně dudy hrají, jak se nafukuje vak, i jak se fouká do píšťalky.
U kanálu
Po pohádkách se všichni vydali na Jelení Vrchy. Před domem č.p. 13 už stáli tři plavci oblečení do starých oděvů, dva měli na nohou opravdické dřeváky, v ústech jim kouřila dýmka, za pasem měli podivnou měchuřinu, jeden, asi byl bohatší, měl na nohou pevné pracovní boty, všichni tři měli v rukou plavební háky. Hynek Hladík se s nimi pozdravil německy, on totiž Franz, Gustl i Johann přišli z Rakouska. Kanálem prudce proudila hnědá rašelinná voda. Na kraji lesa pod hiršperskou lesovnou dal plavební ředitel do ruky plavební háky dvěma klukům z Vyššího Brodu, povýšil je hned na plavce a přečetl plavební rozkaz. V něm zaznělo na závěr, že plavci i případní diváci mají dbát rozkazů plavebního ředitele a dodržovat všechny bezpečnostní pokyny, aby se předešlo případným úrazům či ztrátám na životech. "Tak vy plavci, kteří jste přišli bez potřebného nářadí, začněte vhazovat dříví," ukázal na školáky, "neflákejte se, jste tady na práci!" A děti naházely připravené dříví do kanálu. Dříví se vydalo na několik set metrů dlouhou cestu. U třetích stavidel, někde u pískovny, vydal plavební ředitel pokyn k vytažení plaveného dřeva. Plavci Franz, Gustl i Johann věděli jak na to, plavcům - školákům Hynek Hladík ukázal, jak hákem nabodnout štěpinu či poleno, skoro jako harpunou, a jak je pak vytáhnout na břeh. Ve vytahování se vystřídala celá řada vyšebrodských.
Vrchní plavci od sousedů
Plavební ředitel pak ještě jednou představil jednotlivé plavce, každý z nich pokynul kloboukem. Oni to nejsou obyčejní plavci, jsou jmenováni již vrchními plavci, po německy je každý z nich "Oberschwemmer". Hladík popsal, jak jsou plavci oblečeni, tlusté vlněné ponožky v dřevácích zabrání, aby nohy nebyly odřené. Jo, slyšeli jste někdy, že někomu čouhá sláma z bot? Ta sláma se cpala do dřeváků, aby netlačily, pak už nebyly ty tlusté ponožky potřebné. Proč každý z plavců kolem sebe šíří dým z fajfky? No, aby odehnali nepříjemný hmyz, který tak obtěžuje zpocené plavce. "Gustle, otoč se!", požádal plavební ředitel vrchního plavce Gustla. Za pasem měl Gustl měchuřinu s tabákem. Opravdickou měchuřinu z vepřového močového měchýře. Však si ji děti osahaly.
Když děti i plavci dorazili zpět na Jelení Vrchy, nastalo opět fotografování, napřed děti ze školky, pak ty starší.
V muzeu
Nad plastickou mapou v expozici KANÁL EXPO plavební ředitel vyprávěl o plavebním kanálu. Děti se nemohly jen shodnout, jestli, když šly od plavení zpět na Jelení Vrchy, bylo to do kopce, nebo z kopce. Do kopce! "Spád je ale tak malý, že to ale ani není cítit, jen dva milimetry na metr, dva metry na kilometr, víte přeci kterým směrem plula polena!"
Plavci si dali s majitelem domu č.p. 13, v jehož stodole je expozice KANÁL EXPO, Čestmírem Hrbkem štaprdličku, vypili pivo, na Jeleních Vrších to byla dnes při plavení premiéra. Děti šly na parkoviště, aby jely domů. Škola začala u kanálu za pěkného počasí.
Závěrem
Akce "Škola začíná u kanálu" je mimořádnou součástí projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho nositelem je folklorní sdružení Libín-S Prachatice. Spoluorganizátory jsou Rakouské kulturní fórum v Praze, Jihočeské folklorní sdružení a Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Partnery projektu jsou Tourismusverband Böhmerwald a SUNNSEITN. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské unie (Dispoziční fond), Jihočeského kraje, Česko-německého fondu budoucnosti, obce Nová Pec za pomoci s.p. Vojenské lesy a statky a města Prachatice. Hlavním sponzorem je s.p. Lesy České republiky. Další partneři projektu jsou uvedeni na internetových stránkách www.schw-kan.com.
Poděkování za pomoc při realizaci akce Škola začíná u kanálu zaslouží Pavel Štětina, pracovník Územního pracoviště Stožec Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a zastupitel obce Nová Pec!
K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!