Přírodní krásy

Stožecká skála

Monti | 04. 09. 2007 | Přečteno 2730x |

Úvodem:
Stožecká skála byla v roce 1990 vyhlášena státní přírodní rezervací. V roce 1991 po vyhlášení Národního parku Šumava se stala součástí I. zóny.

Základní údaje:
  • Katastrální území - Stožec
  • Nadmořská výška - 974 metrů nad mořem
  • Výměra 13,62 ha
  • Vyhlášeno 1990 & 1991


Předmět ochrany:
Prales pod Stožeckou skálou je chráněn díky své přirozené skladbě. Na ploše 6,2 ha bylo zmapováno sedm lesních typů. Ve dvěstě let starém lese právě probíhá období rozpadu, které je však prolínáno fází obnovy (typický jev pro autochtonní porosty).

Obnova byla však brzděna díky dvěma skutečnostem. První z nich je hustá a vitální biomasa v bylinném patře (buřeń). A druhou je zvýšený výskyt srnčí a jelení zvěře. Pro plynulejší chod obnovy bylo nutné alespoń jeden ze zmíněných faktorů omezit. Proto se Správa NPŠ v roce 2004 rozhodla okolo tohoto vzácného území vystavět plot, který brání přístupu spárkaté zvěři.

Dřeviny a bylinné patro:
Z původního pralesa je na Stožecké skále zastoupen buk, jedle, javor klen, smrk, jeřáb, jilm drsnolistý, javor mléč. Vyskytuje se zde i jasan, ale u něho není původní výskyt zcela jasný. Přítomný modřín pak v původním porostu zastoupen nebyl.

Bylinnému patru vládne mimořádně vytální devětsil. Dále jsou zde nitrofilní druhy, jako například kakost smrdutý, bažanka vytrvalá a kopřiva dvoudomá.

Historie pralesa:
Před téměř dvěmasty lety začal místní prales svou existenci coby budoucí hospodářský les. Díky řídnutí okolního štítového pralesa přicházely první nahodilé těžby. Na ty navazují těžby plánované, které v roce 1922 částečně zastavuje vydané nařízení "v okolí kaple moc netěžit". Po druhé světové válce je zde prováděna těžba pouze nahodilá. Stále vzácné místo se pak dočkává ochrany na konci minulého století.

Původní prales:
Ke konci 18. století bylo pokryto dnešní stožecko hustým pralesem složeným z buku, jedle a smrku. V roce 1770 vydal J.A. Schwarzenberg nařízení, dle kterého se lesy podél hranice zemské vykácely. Poté zde vznikají první dřevařské osady - Stožec, České Žleby a Krásná Hora.

Generace po pralese:
Původní prales byl vytěžen v letech 1810 - 1813. Poté zde zůstal porost složený převážně z javoru, buku, smrku a jilmu. Zpočátku obnovy po těžbě se prosazoval výrazněji smrk a buk, proto je roku 1853, kdy byl les poprvé zmapován a lesnicky zřízen, označen jako smrko - bukový. V letech 1850 - 1860 se přidává k porostu modřín a jasan. Později, díky nevelkému výskytu spárkaté zvěře, ještě javory, jilmy a jedle.

Stožecká skála

Stožecká skála

Stožecká skála

Stožecká skála

Stožecká skála

Stožecká skála

Stožecká skála

Stožecká skála

Stožecká skála

Stožecká skála






Zastávka č.2  Stožecká kaple, skála
Zastávka č.4  Pomník a nádrž J. Rosenauera
Zastávka č.6  Geopark Stožec

Zastávka č.1  Ekopark Stožec
Zastávka č.3  Pošumavská jižní dráha
Zastávka č.5  Muzeum Nové Údolí
Modrá trasa  Zážitková stezka Stož. skála



Top Články Informační e-mail Vytisknout článek



K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!