Přírodní krásy

Jasánky

Monti | 09. 04. 2007 | Přečteno 2316x |

Úvodem:
Přírodní památka je poskládána do mozaiky nelesních i lesních sukcesních společenstev na místech, kde dříve byla luka a pastviny, lesní porosty a sady bývalé osady Jasánky. Je zde taktéž patrná kultivace krajiny. Zejména pak terasování a úpravy koryt vodních toků.

Základní údaje:
  • Katastrální území - Přední Výtoň
  • Nadmořská výška - 573 - 730 m.n.m.
  • Výměra - 105,20 ha
  • Vyhlášeno 1992


Geologie:
Území, na kterém se nachází tato památka je velmi členité. Typické jsou pro něj lokality, ve kterých jsou hluboko zaříznutá koryta potoků. Hlavním potokem je Světlá, do které se vlévá několik menších potůčků. Pro tato místa jsou charakteristické strmé svahy a úzké nivy. Ve vrchních lokalitách památky se nalézají mrazové sruby a další projevy periglaciálního zvětrávání. V podlaží je dominantně zastoupena porfyrická biotitická žula weinsberského typu (středně zrnitý moldanubický pluton). V centrální části protíná památku ve směru od západu k východu úzký pruh kontaktně metamorfované muskovit - biotitické pararuly, které říkáme moldanubikum. Pleistocén se nachází v plochých částech území, zejména v nivě Otovského potoka. Dále jsou zde přítomny deluviofluviální a fluviální písčité hlíny, které někde přechází do holocénu (hlinité písky). Kambizem typická, respektive kambizem dystrická je dominujícím typem na místních svazích. V lesních částech pod smrkovým porostem je v podobě menších svazků zastoupen podzol typický. Gel typický a organozem jsou zastoupeny v terénních depresích. Ty pak přecházejí k pseudogleji typickému.

Květena:
Smrkové porosty, které jsou někde zastoupeny porosty smíšenými jsou hlavní lesní kultůrou památky. V náletech a zmíňovaných smíšených porostech převládá jasan ztepilý, líska oecná a bříza bělokorá. Na otevřených lukách a bývalých pastvinách jsou do dnešních dnů patrné společenstva květnatých ovískových luk svazu Arrhenatherion Calthion (vlhká pcháčová luka). V menším měřítku je zde zastoupeno ostřicovomechové a ostřicovorašeliníkové společenstvo lučních a prameništních rašelinišť svazů Caricion fuscae a Sphango recurvi - Caricion canescentis.

Sušší luka obývá rozchodníkovec křovištní a klinopád obecný. Na lukách mokřadních či lukách rašelinných je možno pozorovat mnoho ohrožených druhů - za všechny jmenujme např. prnsatce májového, plešku stopkatou či vemeníka dvoulistého. Na území památky, přesněji v částech náletových porostů se nalézá taktéž kriticky ohrožená měkčilka jednolistá. V lesnatých údolích pak nalézáme dřípatku horskou či kamzičníka rakouského.

Zvířena:
Hnízdí zde ťuhýk obecný, pěnice hnědokřídlá, slavíková, pokřovní a černohlavá. Vrací se sem uhnízdit i chřástal polní, linduška lesní, rákosník zpěvný a skorec vodní. Přechodně se zde zastaví i koliha velká.

Lesnictví:
Smrk je dominantní na svazích okolo potoka Světlá, další lokality jsou pokryty smíšeným náletovým porostem (borovice, jasan, bříza buk jedle...). Probíhá zde běžné lesnické hospodaření.

Lesnictví:
Díky tomu, že se na totmto území v minulosti nacházela osada, byla celá oblast poměrně hojně využívána jak lesnicky tak zemědělsky. Nezalesněné plochy byly využívány jako pastviny a menší pole. Otovský potok a dolní tok Světlé byl využíván coby součást Schwarzenberského plavebního kanálu. Nezalesněné území je dnes ponecháno volnému vývoji.


Jasánky

Jasánky

Jasánky

Jasánky

Jasánky

Jasánky

Jasánky

Jasánky

Jasánky

Jasánky

Jasánky






Zastávka č.2  Rašeliniště Borková

Zastávka č.1  Jasánky
Zastávka č.3  Prameniště Hamerského potoka



Top Články Informační e-mail Vytisknout článek