Neděle, 21. 8. 2005 byla bohatá na zážitky. Den jsme začali s mojí malou Vanesskou prohlídkou pláží v Černé v Pošumaví, pokračovali na jinde popsaný start Crosstriathlonu a odtud jsme se dostavili do Nové Pece na vrchol dne. Poslední možný víkend projet se historickým vláčkem na trase Nová Pec - Hůrka. Zážitek to byl zcela nevšední, obzvláště pak pro ty nejmenší z nás. České Dráhy připravily pro návštěvníky velikou atrakci, za kterou mohou být lidé vděčni obzvláště v tak deštivém léťě, jaké nás potkalo tento rok... (více uvnitř článku)

Samotný pojezd vlakovou soupravou Vás vtáhne do atmosféry, kterou známe například z westernové kinematografie. Tak například: mašinka měla půlhodinovou zastávku v Nové Peci protože bylo zapotřebí vybrat popel, dopustit vodu a odfouknout si trochu páry pro potěchu a nadšení přihlížejících. Nebo: na mašinku jsem čekal na silnici směrem k Jelením Vrchům. Slyšel jsem jí příjíždět hezkých pár stovek metrů od mého stanoviště. Z lesa přede mnou se ozýval typický zvuk houkání a ten nezaměnitelný hlas "svištícího" stroje. V ten okamžik se mi vybavil typický obrázek z westernů. Čekající bandité jsou připraveni na přepadeni expressu a již z dálky slyší přesně ty zvuky, které jsem Vám popisoval o pár řádek výš. Nádhera... I já jsem si připadal jako lupič, lupič který ukradl pár snímků projíždějící krásky.

Interiér vagónků byl tak roztomilý, že mne až mrzí, že žijeme v tak pokrokem postižené době. Útulně a vkusně na Vás dýchalo dřevěné zařízení uvnitř vlaku. Půlhodinovou jízdu jsme si s Vanesskou vychutnali s velkou radostí, nejkrásněji nám bylo, když jsme vystrčili hlavu z okénka a nechali se ovívat naším nádherným šumavským vzduchem, promíchaném párou z krasavice, která nás tou dobou měla "na hrbu".

Jestliže příští roky navštívíte kouty Šumavy přátelé, a jestliže České Dráhy neopustí od tak skvělého projektu, jakým jízda minulosti bezesporu je, budu se s Vámi těšit na shledanou.